Čtenářský deník

Garantem rubriky Čtenářský deník je

Aleš Palán (nar. 1965 v Jihlavě), publicista, spisovatel, editor a překladatel. Nedokončil studia na pedagogické fakultě UJEP v Brně, několik let se toulal po tehdejším Československu. Je jedním ze signatářů Charty 77. V druhé polovině let osmdesátých (i na začátku let devadesátých) pracoval jako noční hlídač, figurant a kopáč. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice (Jihlavské listy, Duklák, Lidové noviny, Česká televize, TV Nova, Katolický týdeník, Host aj.) Ve svých knihách a knižních rozhovorech (Bohumil Vít Tajovský, Daniel a Jiří Reynkovi, Jaroslav Med, Jan a Gabriel Florianovi) se zabývá zejména literaturou, výtvarným uměním, vírou a sportem. S Hostem úzce spolupracuje od roku 2008; nyní pro vás na webu spolu s ním otevíráme rubriku Čtenářský deník.

Aleš Palán na fotografii Michala Hladíka

Podělte se i vy o své čtenářské tipy, radosti i návyky a odpovězte na jednotlivé otázky našeho dotazníku. Vaše odpovědi vytřídíme a ty nejzajímavější z nich zveřejníme na stránkách „papírového“ vydání Hosta, ale také ve stejnojmenné rubrice na našem webu. Své odpovědi, ideálně v rozsahu 4 000 znaků (včetně mezer), posílejte na mailovou adresu palan@hostbrno.cz

1/ Co právě čtete?

2/ Už jste našel/našla knihu svého života?

3/ Doporučte tři knihy, které bychom měli znát.

4 / O čem by měla být kniha, která vám schází?

5 / Vedete si nebo jste si v minulosti vedl/a čtenářský deník? Proč?

6 / Umíte zpaměti kousek nějakého literárního textu? Pokud ano, citujte z něj!

7/ Můžete se pokusit formulovat, co pro vás znamená čtení?

8/ Čtete si někdy nahlas? Při jaké příležitosti?

9 / Máte nějaké zvláštní čtenářské návyky?

Můžu číst za chůze i za jízdy

 Lukáš Hejlík  (nar. 1980) absolvoval Vyšší odbornou školu hereckou v Praze. Působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, následně pak v činohře Městského divadla Brno, hostoval ve Slezském divadle v Opavě. V současnosti je „na volné noze“. Hrál v televizních seriálech Dobrá čtvrť, Ošklivka Katka, Znamení koně, Terapie či Základka. Je zakladatelem a jedním z protagonistů projektu scénických čtení LiStOVáNí. Toto uskupení ročně odehraje na čtyři stovky představení po celé republice. Lukáš Hejlík žije v Říčkách. více ▸

O čteném přemýšlím tím, že píšu do deníku

Richard Jurečka (1972) se narodil ve Zlíně, kde maturoval na gymnáziu. V Brně studoval na filozofické fakultě filozofii, historii a klasickou řečtinu. Přednášel na MU v Brně a UP v Olomouci filosofii a starořečtinu. Zabýval se středověkou mystikou a vznikem novověku. V současnosti se věnuje hlubinné psychologii. Od roku 2003 je ředitelem brněnské Střední školy KNIH, o. p. s.  více ▸

Ten "druhý svět"

Pavlína Hornová je dvacetiletá studentka a čtenářka, která o sobě napsala: „Právě studuji aplikovanou chemii na středoškolské úrovni, ale tomuto oboru se dál věnovat nechci, literatura a český jazyk je lákavější. Jsem velkým fanouškem sportu a hudby, občas něco napíšu a samozřejmě mám ráda literaturu, zvlášť českou.“ Její odpovědi jsme připravili pro internetovou verzi rubriky. více ▸

Čtu kdekoliv a kdykoliv, ne už cokoliv

Michaela Šlapáková je loňskou absolventkou oboru bohemistika na FF JČU v Českých Budějovicích. více ▸

Čtu dny, čtu situace, čtu vztahy…

Jana Šrámková je autorkou novely Hruškadóttir (Cena Jiřího Ortena 2009) a dětské knihy Putování žabáka Filemona. Vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého, věnuje se literatuře pro děti, recenzování beletrie, k vydání připravuje prózu Zázemí. více ▸

Hostinec

Čtenářský deník

Editorial

Lze napsat reportáž tak, aby si zachovala věcnost a přesnost, a přitom se jednalo o literárně hodnotný text? Jistě ano, jenže v této zemi se tomu málokdo věnuje, říká novinářka a spisovatelka Petra Procházková v rozhovoru, který nám poskytla. Že jsme ji o rozhovor požádali, není žádná náhoda: tematický blok tohoto čísla se věnuje tradici polské literární reportáže. V Polsku se totiž tomuto žánru řada autorů věnuje a také to umí. Co polská literární reportáž obnáší, vysvětluje ve svém článku Lucie Zakopalová, a jak je možné, že u našich severních sousedů něco tak úžasného existuje, prozrazuje v následném rozhovoru Mariusz Szczygieł. Ten nám při té příležitosti také poskytl krásnou fotografii, která dává nahlédnout do soukromí jeho osobní knihovny. Kdybyste si mohli fotografii zobrazit na monitoru v reálné velikosti a přečíst si, jaké svazky ta knihovna skrývá, jen byste zírali. Polská linie květnového Hosta pokračuje rozhovorem s polonistou Wojciechem Solińským, který se týká čtenářské recepce Bohumila Hrabala v Polsku. Dále už Polsko opouštíme a v článku Dáši Beníškové se zamýšlíme nad budoucností Festivalu spisovatelů Praha. Prozradím jen tolik, že festival navzdory všemu budoucnost má. A má ji bezesporu i Alherd Bacharevič, který od ledna přispívá do naší rubriky Deník spisovatele. Na stránkách Hosta se s ním však pro tentokrát rozloučíme; počínaje červnem vystřídáme strastnou životní realitu běloruského exilového autora výletem do největšího světového centra spisovatelství a spisovatelské závisti.

 Marek Sečkař 

  více ▸