Obec spisovatelů se po necelých dvaadvaceti letech existence ocitla na pokraji zániku. Vcelku tiše a obyčejně, jak se sluší na organizaci, o níž nikdy nebylo příliš slyšet. Truhla je prázdná, Obec neobdržela grant ministerstva kultury ani dotaci přislíbenou ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Rezignující místopředseda Lubomír Brožek vysvětluje, jak se Obec do současné situace dostala a oč s jejím zánikem česká literatura přichází.
Co pro Obec spisovatelů v praxi znamená skutečnost, že ministerstvo kultury nevyhovělo její žádosti o dotaci na příští rok?
Obec spisovatelů nebude moci realizovat žádnou ze svých plánovaných akcí, včetně seminářů, konferencí či publikací k oslavám 200. výročí narození jednoho ze zakladatelů naší moderní slovesnosti K. J. Erbena. Nebude moci dělat vůbec nic. V této chvíli nemá dokonce ani na svou vlastní likvidaci.
Jak toto rozhodnutí ministerstva jako místopředseda Obce spisovatelů hodnotíte?
Vláda ČR vydala usnesení, podle něhož nesmí dostat dotaci žádná organizace, která nevyúčtovala uplynulý rok zcela precizně. A Obec spisovatelů například omylem nesprávně vyúčtovala pohoštění pro zahraniční bohemisty. Pohoštění totiž nepatřilo mezi účtovatelné položky. Z tohoto hlediska je tedy rozhodnutí ministerstva zcela v souladu s usnesením této vlády. Otázkou samozřejmě zůstává, zda takovéto důvody jsou dostatečné k zániku naší největší spisovatelské organizace. Pro tuto vládu patrně ano. Jako místopředseda OS toto nehodnotím vůbec nijak, neb po těchto posledních událostech jsem ztratil víru, naději a motivaci a funkci místopředsedy jsem složil. Jako občan si myslím, že některé děje probíhající v nestabilním rámci postmoderního diskursu jsou pro naše kulturní tradice a vše, co je na těchto tradicích budováno, možná nevratně destruktivní.
Pokoušíte se pro Obec spisovatelů zajistit nějaké další zdroje financování?
Nevím o takových zdrojích a neumím si je představitJaký osud Obec spisovatelů v nejbližších měsících čeká?
Především se musí sejít Valná hromada OS, která jediná může rozhodnout o tak zásadních věcech, jako je například rozpuštění
organizace o téměř sedmi stech členech.
Domníváte se, že se podaří uchovat alespoň část z funkcí Obce spisovatelů?
I takováto úvaha se týká Valné hromady OS. Můj osobní názor je, že formace, která si zachová pouze jakési torzo své struktury, je k ničemu. Nemá žádnou váhu a základní životní funkce jsou vyřazeny. Možná je to k jakémusi životu…, ale je to někomu i k užitku?
Obec spisovatelů byla bez ohledu na nepřidělenou dotaci často kritizována. Jde o profesní organizaci spisovatelů, ale nezdá se, že by se jejich zájmy dařilo hájit. Proč se například Obec spisovatelů výrazněji nezapojila do diskuse kolem zvýšení DPH na knihy? Copak se to spisovatelů netýká?
To máte samozřejmě pravdu. Obec spisovatelů se měla mnohem více a razantněji v těchto záležitostech projevovat. Jenomže Obec spisovatelů dnes zaniká a kdo za ni pléduje? Nakladatelé? Někdo jiný? Například novináři si toho, kromě vašeho periodika, ani nepovšimli. Anebo to zaregistrovali, a nestojí jim to za zmínku. Něco vám povím:
Každý den je slyšet před Stavovským divadlem vyvolávat průvodce cizinců ve všech světových jazycích evangelium slavné premiéry Dona Giovanniho. A zatímco průvodci mluví a mluví, jejich posluchači pokukují po zvláštní surrealistické soše bez tváře. Nahlížejí pod kápi, kde není nic, jen prázdný pohled tmy.
Ještě pořád existuje torzo kultury, jehož jednotlivé části si úporně brání specifické profesní formace. Ale jenom ty svoje — ostatní ať se postarají sami o sebe. A tak slyšíme nakladatele, kterak volají, že uvažované DPH na knihy je likvidační. Samozřejmě, že mají pravdu, jenomže v té chvíli svatého zápalu už nikoho nezajímá, že se například ve vší tichosti kompletně rozpadá naše největší spisovatelská organizace, jež se už ani nestačila postavit za knihkupce, kteří se zase nepostaví za ni (ani za nikoho jiného), neb mají svých starostí nad hlavu DPH. A výsledek?
Je to podobné, jako když budete bránit soše nos, zatímco někdo jí bude odřezávat uši. Anebo paže. Nakonec pochopíte, že nos, který jste pracně zachránili, už nikam nepatří a je dočista k ničemu. Ale to už bude pozdě. Protože zatímco jste bojovali za svůj jedinečný sošný dílek, ze zbytku vlastní sochy nezbylo nic. Tedy kromě pláště, poměrně trefně nazvaného Plášť svědomí.
Pokud by Obec spisovatelů kvůli finančním potížím skutečně zanikla, o co všechno bychom přišli?
Přišli bychom o spoustu aktivit. Nemá cenu je všechny jmenovat, a tak tedy jednu za všechny. V této chvíli už je velmi vážně ohroženo právě ono pravidelné setkávání se zahraničními bohemisty. Obec spisovatelů je pořádala každoročně. Bylo vždy organizačně velmi náročné, avšak lidsky krásné a kulturně nesmírně cenné. Uvědomme si, že se jedná o nejdůležitější vyslance naší literatury doslova v celém světě. Bez nich by si knihy našich autorů nepřečetli ani Japonci, ani Finové, ani Američané, ani Rusové atd. Ale abych nepřeháněl: Ne že by bez Obce spisovatelů přestali překládat, ale jejich kontakt s naší slovesnou kulturou bude mnohem složitější. Je to škoda pro ně — a pro nás možná ještě větší.
Ptal se Jan Němec
