uvízlé věty
Ivo Fencl: Čtenářské zastavení na místě činu
(Jaké šance má dnes knižní krimi?)
téma
Veřejnost toho o prostředí věznic příliš neví
(Se Zdeňkem Mitáčkem o situaci lidí za mřížemi a práci vězeňského psychologa)
téma
Od vězně na Chillonu k majoru Terazkymu
(Čtenářské motáky Petra Motýla)
šlosarka
Jsem rád za to?
studie
Karolína Ryvolová: Darebáci, paďoši a intrikáři aneb Kramářské písně z Valdic
(Nad memoáry Ladislava Heráka-Arpyho a Zdeňka Perského)
beletrie
René Plášil: Máte rádi syrový! (Malá encyklopedie kopanců života)
Roman Pecha: Strčili mě do cely…
rozhovor
Muklové říkali, že nejhorších je prvních pět let
(Rozhovor o vězení s Milanem Kozelkou)
k věci
Zdeněk Mitáček: Zprávy z druhého břehu
(Nad novějšími tituly vězeňské literatury)
kalendárium
Libor Vykoupil: Jean Genet — zloděj, tulák, spisovatel
čtenář
Dominik Andreska: Rád se vracím k osvědčeným titulům
na návštěvě
Aleš Palán: Tiskaři s dobrým trestným činem
(Na návštěvě v tiskárně VS tisk)
typomil
Martin Pecina: Za typografy zdravější a krásnější!
fotografie
Josef Moucha: Jen jednou, dokola
(Poznámky k fotografiím z vojny)
Kritiky a recenze
kritika
Eva Klíčová: „Utopiana“ se nekoná
(Patrik Ouředník: Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem)
Daniel Nemrava: Neúnavný hledač formy
(Sergio Pitol: Umění fugy)
Marcel Forgáč: Dvě generace utrpení
(Sofi Oksanen: Očista)
recenze / recenzované tituly
Ivan Matoušek: Jedna věta
Eva Kantůrková: Tati!
Ondřej Souček: 30 vteřin
Tomas Espedal: Jít
Katharina Hagena: Chuť jablečných jadýrek
George Blecher: Jsou i jiní lidé
Ivan Wernisch: Nikam
Elizabeth Stroutová: Olive Kitteridgeová
Jaroslav Weigel — Kája Saudek: Lips Tullian
Haličsko-volyňský letopis
Korespondence V + W
periskop
Pavel Ondračka: Časová kapsle osmdesátých let
1984–1995, Česká malba generace 80. let.
(Wannieck Gallery Brno)
červotoč
Josef Dubec: Smršť endorfinů
Sarah Kane: Psychóza ve 4:48
(režie Filip Nuckolls)
zoom
Petr Lukeš: Fenomén baru Dobré srdce
(režie Dagur Kári)
telegraficky
Miroslav Chocholatý: Na vahách slov
Světová literatura
téma gregor
Samuel Abrahám: Básník jménem Pierre
(Portrét slovenského básníka)
Revoluce se nedělá cinkáním klíči od vlastního bytu či chaty
(Rozhovor s básníkem Petrem Gregorem)
Peter Gregor: Chandra
téma martinovski
Brno mi vrostlo pod kůži
(Rozhovor s makedonským spisovatelem Vladimirem Martinovským)
Vladimir Martinovski: Nová souhvězdí
Vladimir Martinovski: Ozvěna z vln
beletrie
E. M. Forster: Cesta od Kolónu
(Povídka klasika anglické prózy)
deník spisovatele
Jorge Olivera Castillo: Inspirace, nebo řemeslo?
hostinec
Ladislav Zedník: Byla snad jedna a čtvrt zimy více ▸
„Před několika lety si Ministerstvo zahraničí nechalo udělat průzkum image České republiky v cizině. Z výsledků vyplynulo, že v očích cizinců jsou Češi milý, ale poněkud zaostalý národ, který žije ve venkovských chalupách a věnuje se převážně pití piva, lidovým tancům, výrobě věžních hodin a slunečnicového oleje,“ píše Marek Sečkař ve svém textu o fungování Českých center. Ty jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničí a na několika místech světa za nemalé peníze představují Česko jako „moderní kreativní zemi s bohatou kulturní tradicí“ (podle vlastních slov). Vynakládají se tyto prostředky účelně? Daří se, alespoň na poli kultury, měnit komický obraz naší země v očích cizinců? Čtěte článek „Na výspách české kultury“. Ale asi byste jej nepřehlédli, stejně jako vzpomínkové texty věnované Ivanu Jirousovi nebo recenzní oddíl. I redaktor je především čtenář; rád jsem si přečetl nové verše Petra Halmaye, zaujala mne rubrika Čtenářský deník s odpovědí čtenářky Michaely Šlapákové, která říká, jak rostlo její čtenářské sebevědomí, až se naučila nedočíst knihu, i když byla věhlasná. Zaujala mne také stať Michala Sýkory o Colinu Dexterovi. Informace na konci článku uvádí, že působí na katedře divadelních a filmových studií, ale není úplná. Chybí tam, že „autor je spisovatel“. Dexter nebo Sýkora? Je to Případ pro exorcistu! Zajímejte se o něj, pokud vás baví (nebanální) detektivky. Ty věžní hodiny mne ovšem rozesmály. Kdo nemontuje, není Čech. Snad má ten stereotyp nějaké racionální jádro, každopádně zní to velmi poeticky. Hned jsem napsal textovku s dotazem kamarádovi, o kterém vím, že se tím zabývá. „Stále se vyrábějí věžní hodiny, ale v menší míře — ve Vyškově a v Praze,“ píše. Tak vida, už jsem ani nečekal odpověď. Je pozdě večer. I Host má zpoždění, v březnu se to ale srovná. Děkuji za pochopení a přeji všem jen dobré časy…
Martin Stöhr více ▸
o Slezském románu Petra Čichoně. více ▸
Zhlédněte dokument v archivu České televize. více ▸
Zlevnili jsme některé naše knihy, především z oblasti odborné literatury. více ▸