uvízlé věty
Kateřina Tošková: Teď by mělo být půl jedné, teda půl dvanácté…
osobnost
(S Viliamem Klimáčkem o jedné písni Beatles, Gustávu Husákovi a nervozitě na premiérách)
studie
Martin Puskely: Fascinující hloubka povrchnosti
(Achillova pata prozaičky Věry Noskové)
šlosarka
Masírování
beletrie
Jiří Kratochvil: Johánek a king
Pavel Řezníček: Poesie mi byla vždy cizí
kalendárium
Libor Vykoupil: Pátý mušketýr Alexandre Dumas
k věci
Jiří Trávníček: Ve studených vodách svobody
(Česká literatura 1989–2009)
zlatá devadesátá
Martin Reiner: Úplná klasika!
na pár vět
(Rozhovor s básníkem Jaroslavem Žilou)
na návětěvě
Aleš Palán: Nepřestáváme se cítit jako místodržící
(Na návštěvě v dominikánském nakladatelství Krystal OP)
typomil
Martin Pecina: Knižní magie, laciné triky a nakladatelské kejkle
fotografie
Anna Švehláková: A slova básní všude kolem
(Básníci v prostoru Zlín objektivem Libora Stavjaníka)
Kritiky a recenze
kritiky
Pavel Janoušek: Příliš nedořečené tajnosti
(Jaroslav Pížl: Adrenalin)
Eva Klíčová: Punk is dead, isn’t it?
(Jaroslav Rudiš: Konec punku v Helsinkách)
Michal Sýkora: Vzestup a pád amerického hrdiny
(Philip Roth: Vzala jsem si komunistu)
další recenzované tituly
Jaroslav Kovanda: Gumový betlém
Pavel Růžek: Bez kůže
Olga Walló: Na počátku byl kůň
Magdalena Wagnerová: Krajina nedělní
Kenzaburó Óe: Soukromá záležitost
Ian McEwan: Nevinný
Stig Dagerman: Popálené dítě
Philippe Claudel: Šedé duše
Yudit Kiss: Léto, kdy otec zemřel
Inka Machulková: Probuzení hráči
Irena Šťastná: Všechny tvoje smrti
Blanka Činátlová: Příběh těla
periskop
Pavel Ondračka: Tvůrci v časech dekadence
(Decadence Now, Rudolfinum; Gilbert & George: Cesty 1972–1992, Dox)
červotoč
Josef Dubec: Oidipus nového věku
(Sofokles: Oidipus král, režie Stanislav Moša, Městské divadlo Brno)
zoom
Petr Lukeš: Člověk a bílo
(Medvědí ostrovy, režie Martin Ryšavý, ČR 2010)
telegraficky
Petr Odehnal: Žes někde něco ztratil
Světová literatura
Jiří Dědeček: Ulice Merced
Každý člověk je strůjcem svého osudu…
(Pět otázek pro Jorgeho Oliveru Castilla)
Jorge Olivera Castillo: Do rozednění
Jorge Olivera Castillo: Když je krve nazbyt
téma: Pětikostelí — hlavní město evropské kultury 2010
Marek Sečkař: Potíže s klimatem
(Když jde o podnebí, Pětikostelí mlží!)
Viktor Horváth: Uhlí a uran
(Velmi stručná historie města Pětikostelí)
Goran Vojnović: Středozemní louka panonských námořníků
Florina Ilisová: Deník z Pětikostelí
beletrie
Ljudmila Ulickaja: Tom
hostinec
Ladislav Zedník: Okna do prosince otevřená
bibliografie ročníku 2010 více ▸
„Před několika lety si Ministerstvo zahraničí nechalo udělat průzkum image České republiky v cizině. Z výsledků vyplynulo, že v očích cizinců jsou Češi milý, ale poněkud zaostalý národ, který žije ve venkovských chalupách a věnuje se převážně pití piva, lidovým tancům, výrobě věžních hodin a slunečnicového oleje,“ píše Marek Sečkař ve svém textu o fungování Českých center. Ty jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničí a na několika místech světa za nemalé peníze představují Česko jako „moderní kreativní zemi s bohatou kulturní tradicí“ (podle vlastních slov). Vynakládají se tyto prostředky účelně? Daří se, alespoň na poli kultury, měnit komický obraz naší země v očích cizinců? Čtěte článek „Na výspách české kultury“. Ale asi byste jej nepřehlédli, stejně jako vzpomínkové texty věnované Ivanu Jirousovi nebo recenzní oddíl. I redaktor je především čtenář; rád jsem si přečetl nové verše Petra Halmaye, zaujala mne rubrika Čtenářský deník s odpovědí čtenářky Michaely Šlapákové, která říká, jak rostlo její čtenářské sebevědomí, až se naučila nedočíst knihu, i když byla věhlasná. Zaujala mne také stať Michala Sýkory o Colinu Dexterovi. Informace na konci článku uvádí, že působí na katedře divadelních a filmových studií, ale není úplná. Chybí tam, že „autor je spisovatel“. Dexter nebo Sýkora? Je to Případ pro exorcistu! Zajímejte se o něj, pokud vás baví (nebanální) detektivky. Ty věžní hodiny mne ovšem rozesmály. Kdo nemontuje, není Čech. Snad má ten stereotyp nějaké racionální jádro, každopádně zní to velmi poeticky. Hned jsem napsal textovku s dotazem kamarádovi, o kterém vím, že se tím zabývá. „Stále se vyrábějí věžní hodiny, ale v menší míře — ve Vyškově a v Praze,“ píše. Tak vida, už jsem ani nečekal odpověď. Je pozdě večer. I Host má zpoždění, v březnu se to ale srovná. Děkuji za pochopení a přeji všem jen dobré časy…
Martin Stöhr více ▸
o Slezském románu Petra Čichoně. více ▸
Zhlédněte dokument v archivu České televize. více ▸
Zlevnili jsme některé naše knihy, především z oblasti odborné literatury. více ▸